1. Základní informace
2. Historie
3. Organizační výbor
4. Formát turnaje
5. Ubytování pro týmy
6. Jak se tam dostat
7. Tištěný program MS
8. Partneři turnaje

1. MUŽI:
2. Soupisky
3. Výsledky
4. Statistiky
5. Tabulky
6. Rozlosování
7. Týmy
8. ŽENY:
9. Soupisky
10. Výsledky
11. Statistiky
12. Tabulky
13. Rozlosování
14. Týmy
15. VIDEO:
16. Video přenosy

1. Vstupenky
2. ČEZ Aréna
3. ČEZ Aréna - malá hala
4. Hokejbalová hala

1. Diskuzní fórum
2. Fotogalerie
3. Otázky pro členy organizačního výboru
4. Fanshop
5. Bulletin
6. Doprovodné akce

1. Akreditace
2. Připojení k internetu
3. Ubytování novinářů
4. Logo ke stažení
5. Kontakty pro novináře

Pavel Kormunda bere jenom finále

Jednou z legend českého hokejbalu je bezesporu devětatřicetiletý Pavel Kormunda. Zúčastnil se s výjimkou šampionátu v Pittsburghu všech mistrovství světa a pokud mu bude zdraví sloužit, měl by si zahrát i na červnovém mistrovství světa v Plzni. Poprvé v historii se MS uskuteční v místě, které je Kormundovým domovem. S hráčem jsme si povídali o světovém šampionátu, o jeho lásce k hokejbalu a nakonec si Pavel Kormunda zatipoval návštěvu na finálovém zápase světového šampionátu.

Jak se těšíte na mistrovství světa v hokejbale? Poprvé v historii se bude hrát v Plzni, kde jste doma…
Na mistrovství světa se moc těším. A samozřejmě, pokud se tam dostanu jako hráč, pak se budu těšit mnohem víc, než kdybych se tam nedostal. Hraje se doma, takže se přijde na zápasy podívat spousta kamarádů, kteří mi fandili a fandí. Určitě by to byl výborný zážitek.

Kromě MS v Pittsburghu jste účastníkem všech mistrovství světa v historii. Na který šampionát nejraději vzpomínáte?
Nejraději vzpomínám na mistrovství světa v Litoměřicích v roce 1998. Když zahoukala poslední siréna a my se stali mistry světa, byl to úžasný pocit, který si budu vždycky ve vzpomínkách pamatovat.

Obhájcem titulu je Kanada. Asi i letos bude favoritem…
Všichni víme, že Kanaďani jsou výjimeční. Kanada se dá porazit, ale zatím určitě ne porážet. Jsou suverénní, celý rok hrají navíc na hřištích se správnými rozměry, my naopak hrajeme na menších hřištích, a tak si musíme zvykat. Mají hrozně moc individualit, které jsou schopny rozhodnout zápas.

Jak byste popsal přednosti českého týmu v porovnání s konkurencí? Jaké jsou naopak jeho slabiny?
Češi jsou všeobecně chytří a naši mladí kluci jsou zase hodně důrazní a běhaví a když budou okolnosti hrát pro nás a bude se nám dařit střelba, můžeme na MS uspět. O slabinách mluvit nechci, uvidíme, co nám ukáže světový šampionát. Mluvil jsem zatím pořád jenom o Kanadě, ale i Slováci budou hodně silní. V kanadském týmu jsou ale tři nebo čtyři hráči schopni sami rozhodnout zápas. Proběhnou hřiště a dají gól, jsou také skvělí v řešení situací dvou na jednoho.

Jak myslíte, že na tom budou s výkonností další týmy? Kdo by kromě Kanaďanů, Slováků a Čechů mohl aspirovat na čelní umístění?
Slovensko svou příslušnost k silné trojce potvrzuje už od roku 1996, ale třeba ve Švýcarsku vyskočila Itálie a v Pittsburghu, kde jsem nebyl, bylo prý dobré Portugalsko. Uvidíme, jak to bude vypadat v Plzni.

Jaké jsou cíle České republiky na světovém šampionátu? Máte i nějaké osobní? Mým cílem je, abych byl co nejvíc platný pro tým a maximálně mu pomohl. Chceme postoupit do finále a pak už to bude otázka štěstí či momentální vůle. Kdo v daný okamžik bude víc chtít. Míň než finále bychom určitě nebrali.

Myslíte, že pro české hokejbalisty je výhodou, že se turnaj koná v domácím prostředí?
Pro někoho je to velká motivace, někoho to asi trochu bude svazovat. Nicméně, když hrajete, tak na to nemůžete myslet. V každém případě si ale nedovolíme vypustit věci, které bychom si normálně třeba dovolili.

Už se na světový šampionát nějak speciálně připravujete? Cítíte potřebu dávat si více do těla než jiné roky, když se mistrovství světa koná doma v Plzni?
Vrchol sezóny je v červnu a teď má liga přestávku. Někdy je důležité si také odpočinout. S přípravou směrem ke světovému šampionátu začnu až po Novém roce. Určitě na sebe budu klást vyšší nároky, abych nezklamal a byl přínosem pro mužstvo.

Jako hokejista jste působil v profesionálním hokeji. Jak jste se dostal k hokejbalu? Jak dlouho ho hrajete?
Když jsem se vrátil z vojny v roce 1992, tak mě k hokejbalu přivedl kamarád Ota Říha. Začínali jsme bez mantinelů, trochu to ještě připomínalo dětskou hru. Na druhou stranu, dřive hokejbal podle mě hrálo více kvalitních hráčů, dneska mají všichni spoustu zájmů a je těžké rozšiřovat členskou základnu.

Hokejbalu jste věrný už šestnáct let. Co vás u tohoto sportu stále drží?
U hokejbalu mě drží hlavně parta lidí, se kterou hraju teď v Letohradě a předtím jsme spolu hráli v Mladé Boleslavi. Ještě předtím jsme měli výbornou partu v Plzni. Děláme to po práci a u hokejbalu zůstávám právě kvůli té partě.

Pořád bydlíte v Plzni. Ta má v hokejbalové extralize také svůj tým. Proč jezdíte za extraligou až do Letohradu?
Tu dálku dojíždím právě kvůli partě. Do Letohradu dojíždím od chvíle, kdy Mladá Boleslav postoupila extraligu Letohradu.

Nechystáte se k návratu domů?
Někdy o návratu do Plzně přemýšlím. Když mám jít třeba v Plzni trénovat, tak si říkám, že by to bylo asi jednodušší uvnitř party. Ovšem vždycky, když dojedu do Letohradu, tak jsem zase spokojený. O konci kariéry zatím nepřemýšlím, uvidíme, co tomu řekne tělo.

Nedávno se konalo v Ostravě a Praze mistrovství světa ve florbalu? Sledoval jste ho? Myslíte, že hokejbalový šampionát může být podobně vydařenou akcí?
Atmosféra na florbale byla parádní, ale nepřekvapila mě. Bývá tam víc šancí než v hokejbalovém zápase, ale ve vyřazovacích bojích už bylo také vidět, že i ve florbale je to hodně o obraně. Zájem o mistrovství byl obrovský a doufám, že o nás bude podobný a do Plzně se sjedou lidé ze všech koutů republiky.

Na závěr si zkuste ještě zatipovat návštěvu na finálovém zápase šampionátu…
Pokud budeme hrát ve finále, věřím, že přijde šest až sedm a půl tisíce diváků. To by bylo parádní.