www.x-hokejbal.cz
 
 
 
 

Na první mezinárodní turnaj jsme pozvali rakouské celníky, vzpomíná Melíšek

19.06.2009 | Jakub Mezlík

Viceprezident mezinárodní hokejbalové federace ISBHF Jaroslav Melíšek byl jedním z nejdůležitějších mužů světového hokejbalu. Stál u zrodu prvního mistrovství Evropy i světa, objížděl země a organizoval turnaje. Slovenský hokejbalový nestor přijal pozvání k rozhovoru, ve kterém povídá o začátcích i současném stavu tohoto sportu.

 
 
 

Stál jste u zrodu tradice hokejbalových mistrovství světa, mohl byste trochu zavzpomínat a povědět, jaké byly počátky světových šampionátů?
„Myšlenka vznikla v devadesátém třetím, kdy jsme založili mezinárodní federaci. Předtím jsme už někdy od roku osmdesát pořádali první ligy na Slovensku, a od toho se postupně odvíjely také ligy v Česku. Nejprve se to dělalo tak nějak amatérsky a v devadesátém pátém jsme uspořádali mistrovství Evropy. Bylo to čistě pro Čechy a Slováky, pak jsme zavolali nějakému švýcarskému hokejovému mužstvu a rakouským celníkům. Měli přijet i Němci a Ukrajinci, ale ti nakonec nedorazili. V té době byly ještě spory v Čechách a na Slovensku, protože byly dva svazy, takže vlastně byly týmy Česko 1, Česko 2 a Slovensko 1, Slovensko 2. Nicméně chytilo se to, finále vidělo tři tisíce lidí v Petržalce na sídlišti a další rok jsme uspořádali první mistrovství světa. Oběhal jsem celý svět, všechny jsem poznal a od roku devadesát šest až do teď bylo osm mužských šampionátů.“

První týmy, které se účastnily světových šampionátů, byly převážně z Evropy, nyní už ale není nic neobvyklého vidět mezi zeměmi týmy z ostrovů jako Bermudy či Kajmanské ostrovy. Jak se k tomu tyto exotické státy dostaly?
„To bylo vývojem, my jsme důkladně sledovali dění na celém světě a podle vyhledávačů všelijakých a kamarádů hokejbalistů se zjistilo, že se na Bermudách hraje nějaká liga, a že je to tam sport číslo jedna, což platí i dneska. V roce 2000 to byl první ostrov, který se připojil, potom se přidaly Kajmany a další, a je jich hodně. Teď vlastně sdružujeme osm ostrovů.“

Proč je hokejbal v těchto zemích tak oblíbený?
„Protože Kanaďani, kteří se odstěhovali na právě na zmiňované ostrovy, tuhle hru milují, tak ji hrají dále. Teď jsme byli například v Thajsku, a tam jsou všechno Kanaďani, Američani i nějací Evropani. A oni hokejbal budou hrát, i kdyby byli třeba na Marsu.“

Jaké jsou v zemi jako Thajsko podmínky k hraní hokejbalu?
My jsme se tam v květnu zúčastnili Mekong cupu , byli tam kromě nás hráči z Thajska, Singapuru, Hong Kongu. My jsme turnaj vyhráli, ale bylo to takové zajímavé. Hrálo se v džungli, takový „funny“ turnaj, na nějaká pravidla se tam nehrálo. Ovšem bylo to perfektní. Potom jsme se přesunuli do Hong Kongu, tam se to hraje sice na mantinely, ale na ulici. Nevylučuje se, a když už ano, tak vyloučený neopustí hrací plochu, jsou to taková specifická pravidla. Příští rok tam jedeme znovu, a chtěli bychom tam zavést nějakou kulturu toho sportu.“

Hned prvního MS se účastnilo Rusko. Jak je možné, že tak obrovská země, které se v hokeji i v dalších kolektivních sportech daří čím dál více, nemá svůj národní hokejbalový tým?
„Tehdy se to vyřizovalo ještě přes Kreml, a oni prostě poslali na první mistrovství světa tým třiceti šesti až čtyřicetiletých chlapů. Ale nechytilo se to tam. Není tam ani žádný člověk, který by to řídil. Prostě Rusko je Rusko. Avšak doufám, že se mi podaří zorganizovat, aby se příštího šampionátu zúčastnili.“

Hodně lidí přirovnává hokejbal k hokeji, říká, že je to jakýsi hokej bez bruslí. Souhlasíte s tímto názorem?
„Vypadá to stejně, ale hokej je úplně jiný. Potřebujete jiné podnebí a hokejbal je hodně o běhání. A běžců je na celém světě dost, což vidíme například na Pákistáncích nebo Indech, kteří hrají fantasticky. Mají strašně dobré zrychlení, a to dnešní hokejbal potřebuje. Kdyby se hrálo na menším hřišti, určitě nemají šanci ani jedni, protože technicky jsou ostatní země vyspělejší, ale běžecky jsou na tom velmi dobře oni.“

Jak moc se hokejbal vyvíjí? Když se například ohlédnete zpět za prvními šampionáty a srovnáte to s tím nynějším…
„Je to strašně daleko, ani se mi tomu nechce věřit, když se podívám, kolik zemí tu je. Hokejbal už ale není takový, jak když jsme začínali. Tenkrát byl více technický, hezčí, dnes je takový rychlejší, běžecký, ale samozřejmě vidíme i ty technické záležitosti. Ovšem je to úplně někde jinde, i výstroje, vybavení, myslím, že je to na velmi vysoké úrovni.“

Co soudíte o organizaci šampionátu? Hovoří se, že letošní mistrovství světa je zatím nejlepší, co se týká organizace a zájmu fanoušků.
„Zatím je určitě nejlepší, ale to je normální, věřím, že u nás v Bratislavě bude ještě lepší. Organizačně se mi líbí úplně všechno, až na zahajovací ceremoniál, který se mi jednoduše nelíbil. Nemělo to s hokejbalem moc společného. Ale to není důležité, mistrovství světa není o zahajovacím ceremoniálu.“

Zobrazit další články této kategorie | Archiv všech článků

 
 
 
 

18.6. | Soupisky
Zveřejnili jsme soupisky s detailními informacemi.

 

14.6. | Fotogalerie
V sekci Fanoušci - Fotogalerie naleznete aktuální fotografie z turnaje.

 

12.6. | Magazín o MS
Na webu si nyní můžete na obrázcích prohlédnout kompletní obsah oficiálního programu MS. Naleznete jen též v sekci Info o turnaji > Program MS.

 

2.2. | Rozhovor s Leošem Rakem
Na serveru plzen.cz si můžete přečíst rozhovor s trenérem reprezentace Leošem Rakem.

 
 
 
 
 
 
Domenic di Gironimo
Závěrečný blog: Shrnutí (23.6.)
 
Jan Donauschachtl
Blog mistra světa: „My jsme mistři, no a co?“ znělo Plzní (22.6.)
 
Kateřina Bogliová
Hurá! Cíl splněn, medaili máme! (23.6.)
 
 
 
 
 
Copyright © 2008-2009  & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech a kontakt | Tipy Zážitky jako dárky, Sázení Doxxbet