Každým rokem je to vyrovnanější, říká Slovák Mojmír Hojer
08.03.2009 | David Schlegel
Generálním manažerem všech slovenských reprezentací je Mojmír Hojer. Dlouholetý hráč stál u zrodu slovenského hokejbalu a povídali jsme si s ním nejen o vyhlídkách tradičního medailisty ze světových šampionátů na mistrovství světa v Plzni, ale také o historii hokejbalu na Slovensku, velkolepých úspěších i problémech, které momentálně tento sport u našich východních sousedů sužují.
První hokejbalové zápasy jsme hráli v roce 1982, kdy jsme vytvořili neoficiální slovenskou hokejbalovou unii a odehráli jsme jakýsi nultý ročník hokejbalové ligy. Postupně se rozvíjela hokejbalová činnost i v dalších městech, včetně dorostu a žáků, ovšem zatím to nebylo nijak organizované. Postupně však docházelo k větší a větší organizaci a v době největší slávy se hrála první liga, dvě druhé ligy, čtyři třetí ligy, nejvyšší dorostenecká liga, dvě druhé nejvyšší dorostenecké ligy a liga žáků. Pak jsme trochu zestárli, ale zase se trochu více rozvíjely jiné regiony.
Kdy se začal hrát hokejbal na úrovni celého Slovenska?
V sezóně 1985/86 se uskutečnil první neoficiální šampionát Slovenska, kdy se spolu střetli vítěz bratislavské ligy s vítězi dalších regionálních soutěží. Od ročníku 1989/90 pak funguje oficiální 1. slovenská národní hokejbalová liga.
Kdo se nejvíc o rozvoj slovenského hokejbalu zasloužil?
Velkou postavou a průkopníkem hokejbalu byl Jaroslav Melíšek, který je nyní nejvyšším slovenským zástupcem v ISBHF. Byl to velký nadšenec a velmi dobrý organizátor. V roce 1995 uspořádal historicky první mistrovství Evropy v hokejbale za účasti Rakouska, Švýcarska a dvou týmů České republiky a Slovenska. O rok později pak zorganizoval v Bratislavě dokonce mistrovství světa, kam tehdy přijely ještě týmy Kanady, Německa a Ruska. Pro Rusko to mimochodem byla jediná mezinárodní účast v hokejbalových soutěžích.
Jak probíhalo mistrovství světa? Obvykle podobné premiérové události provázejí trochu zmatky…
Začátky byly těžké. Mistrovství světa se potýkalo se všemi možnými porodními bolestmi. Bylo to tehdy velmi rozdělené, optimisti věřili, že se uskuteční i druhé mistrovství světa, pesimisté nikoliv.
Jaké poznatky jste si ze šampionátu odnesli?
Zjistili jsme tehdy, že Kanada má velký náskok před ostatními, protože hraje hokejbal hokejovým způsobem. My kdysi hráli systém tři hráči v poli plus brankář bez ofsajdů, bez zakázaných uvolnění, měli jsme prostě úplně jiná pravidla. Když jsme kdysi jeli na turnaj do Brna, tak tam zadní mantinel tvořily schody do školy a branky byly pokaždé jiné. Když se pak podařilo uspořádat mistrovství Evropy a pak i světa, bylo to skvělé. Ukázalo to potřebu sjednocení pravidel.
Kdybyste měl porovnat situaci, ve které hokejbal na Slovensku fungoval před pětadvaceti lety se současným stavem, tak by srovnání dopadlo?
Tehdy byla u nás kolem hokejbalu celá řada šikovných lidí, dneska je talentů mnohem méně a je to daleko víc o běhání. Tehdy to bylo hodně o radosti, prim hrála kombinační hra, pravidla to umožňovala. Když se hraje 3+1, tak pořád vzniká prostor pro přečíslení. Přece jen, když hrajete s pěti hráči v poli, pak může vzniknout přečíslení pět na čtyři a to už nemá takovou sílu. Někdy mám pocit, že kdyby dnes přišel nějaký šikovný hráč a neuměl by pořádně běhat, neměl by v hokejbalu šanci. Určitě má podle mě menší šanci, než kdyby byl běhavý, ale dřevěný. Kanada to hraje v pěti hráčích v poli odjakživa a má díky tomu před námi náskok. Také má pro hru vynikající podmínky, nesrovnatelné s tím, co máme my na Slovensku nebo vy v Čechách. V Torontu hrají od května do září hokejbal třeba ve 150 halách. Teď jste v Plzni otevřeli novou hokejbalovou halu, to je pro Československo něco neuvěřitelného.
Jak početná je aktivní členská základna slovenského hokejbalu?
Na Slovensku máme asi šest tisíc aktivních hráčů, kteří hrají organizované soutěže v hokejbalu. Poslední dobou je to však trochu horší. Až polovina našeho národního týmu byla na pěti až šesti šampionátech. Důvodem toho je skutečnost, že prostě lepší hráče pořád nemáme. Kanada si může svůj tým hodně obměnit, my si to dovolit nemůžeme.
Kde vidíte hlavní problémy tohoto stavu?
Rodí se méně dětí a navíc se děti méně věnují sportu, hráči pak nejsou tak šikovní. Jestliže jsme měli tehdy třeba pět talentů z tisíce, tak teď z deseti hráčů není talent žádný.
Jaké je zázemí celků slovenské nejvyšší soutěže? Hraje nějaký tým na profesionální bázi?
Profesionální tým u nás není žádný, ale samozřejmě jsou u nás kluby, které mají vyšší rozpočet, a pak jsou u nás mužstva, kde hráči hrají za své peníze.
|
|
| Přátelské utkání ČR - Slovensko 1. února 2009 | |
Slovenský hokejbal tedy už existuje sedmadvacet let. Kdy prožilo Slovensko zatím největší hokejbalový boom?
V roce 1999 jsme se stali ve Zvoleně mistry světa v hokejbalu. Finálový zápas tehdy vysílala přímým přenosem Slovenská televize. Hrál za nás Pavol Demitra, v roce 1996 zase za nás hrál Višňovský, později za nás hrál třeba obránce Smrek. V Čechách za vás zase v minulosti hráli Kaňkovský, Salfický, R. Král. Nicméně v poslední době spoléháme spíše na vlastní hráče a hokejisty do mužstev příliš nezapojujeme.
V České republice se poměrně úspěšně prosazuje florbal, který je na Slovensku stále ve stínu hokejbalu…
Florbal u nás začal poměrně pozdě, ale v každé tělocvičně postavíte za osm minut mantinely. Navíc ve florbale padá více gólů a je to trochu dynamičtější sport. Objektivně řečeno, v hokejbale je vyrovnaný zápas trochu nuda. Navíc je tu i in-line hokej a další sporty, které tu dříve nebyly.
Jak se připravujete na světový šampionát? Budete mít před turnajem v Plzni nějaké soustředění?
Většinou máme před světovým nebo evropským šampionátem tři až čtyři víkendová soustředění. Děláme je vždy podle toho, jak postupně končí play-off hokejbalové ligy. Na prvních dvou akcích ještě dochází ke zužování kádru.
Hrají za vás nějací krajánci?
Tibor Kapánek hrál českou extraligu za Sudoměřice, dnes hraje ve švýcarském Oberwillu, se kterým vyhrál tři tituly. V Oberwillu je i brankář Somolányi, který dělá reprezentační dvojku. Současnou gólmanskou jedničkou reprezentace je Stano Petrík, který chytá hokejovou soutěž ve Francii a v hokejbalové nejvyšší soutěži chytá obvykle jen play-off a absolvuje přípravný kemp před MS.
Jak získáváte finance na tak nákladné akce, jako jsou soustředění či mistrovství světa?
Velkou část našich příjmů tvoří příspěvky od státu. Prakticky každý rok pořádáme nějakou větší akci, ať už jde o mistrovství světa nebo světové šampionáty v mládežnických kategoriích. V řádu desetitisíců přispívají i menší sponzoři. Sponzory lze ovšem mnohem lépe oslovit na klubové úrovni.
Jaké jsou vaše vyhlídky před mistrovství světa? Pravidelně získáváte medaile. Koho považujete za vaše největší soupeře tentokrát?
Každým rokem je to těžší, světová špička se vyrovnává. Kanada hraje pěkný hokejbal, ale třeba Portugalci hrají vyloženě krásně. Šli hodně nahoru, třeba Češi s nimi prohráli na mistrovství světa v Pittsburghu v roce 2005 na trestná střílení. My jsme je v Ratingenu před dvěma lety porazili jenom 5:4, ale všechny branky jsme dali v přesilových hrách. Každý rok jsme o rok starší, náš základní cíl je dostat se do čtvrtfinále, pak už bude záležet na štěstí. Zatím ovšem máme z každého světového šampionátu medaili.
Na koho nejvíce spoléháte? Kdo bude největší oporou slovenského národního týmu?
Spoléhat se chceme hlavně na brankáře Petríka a kostru hráčů, jenž je složena z hokejbalistů, kteří se již zúčastnili spousty šampionátů, konkrétně jde hlavně o obránce Gibu s Minárikem a útočníky Tótha s Hrivnákem. Ten byl dvakrát hokejbalistou roku. Jde už ovšem spíše o starší hráče.
Stěžujete si na nedostatek talentů. Přesto, jsou i ve vašem týmu nějaké mladé talentované pušky?
Ale ano, máme i několik talentů do 20 let, kterým se velmi dařilo na světovém šampionátu této kategorie v St. John`s. Nejlepší tam byli Paľo Slovák, Michal Wagner, Patrik Svitana a brankář Gleveňák. Uvidíme ovšem, jak se jim povede mezi muži.
Na závěr ještě poslední otázka. Jak se těšíte na světový šampionát do Plzně?
Na mistrovství se velmi těším, protože v Československu je vždycky úžasná kulisa a věřím, že po organizační stránce to bude výborné mistrovství.
18.6. | Soupisky
Zveřejnili jsme soupisky s detailními informacemi.
14.6. | Fotogalerie
V sekci Fanoušci - Fotogalerie naleznete aktuální fotografie z turnaje.
12.6. | Magazín o MS
Na webu si nyní můžete na obrázcích prohlédnout kompletní obsah oficiálního programu MS. Naleznete jen též v sekci Info o turnaji > Program MS.
2.2. | Rozhovor s Leošem Rakem
Na serveru plzen.cz si můžete přečíst rozhovor s trenérem reprezentace Leošem Rakem.
Domenic di GironimoZávěrečný blog: Shrnutí (23.6.)
Jan DonauschachtlBlog mistra světa: „My jsme mistři, no a co?“ znělo Plzní (22.6.)
Kateřina BogliováHurá! Cíl splněn, medaili máme! (23.6.)