7. MS: Český hokejbal má zpět svůj kredit
27.05.2009 | Marek Hubač
Svatopluk Kvaizar. Kapitán. Na první letmý pohled nemají tato slova nic společného. V hokejbalovém světě ovšem vytváří téměř dokonalou symbiózu. Spoluhráči ho uznávají, soupeři respektují. Mušketýrské chování navíc převyšuje samotný herní um. Svatopluk Kvaizar je totiž především výborným hokejbalistou. Na mistrovství světa v Ratingenu dovedl český národní tým ke stříbrným medailím a direktoriátem turnaje byl zvolen do All Star týmu šampionátu.
Určitě ano. Mužstvo, ze světové špičky, kterým český národní tým bezesporu je, si klade za cíl dojít co nejdále a vyhrát finále. Ratingen byl skutečně trochu zvláštní právě kvůli pittsburskému břemenu. Druhý propadák jsme si nepřipouštěli.
Byla z týmu cítit speciální motivace dokázat, že prohra s Portugalskem ve čtvrtfinále minulého šampionátu byla náhodou?
Samozřejmě jsme se na turnaj těšili a chtěli dokázat, že jsme lepší, než co ukazovalo umístění z Pittsburghu.
Trenér Josef Kadaně změnil koncept přípravy reprezentace. V roce 2006 se za účasti Švýcarska a Slovenska uskutečnil na Kladně přípravný mezistátní turnaj. A vůbec trenéři se snažili s adepty národního dresu pracovat po celé dva roky. Jaký to mělo pro hráče přínos?
Vzájemná konfrontace se soupeři z jiných zemí je vždycky plus. A to i přesto, když nejde o medailisty z velkých turnajů. Během dvouleté pauzy mezi mistrovstvími světa se může herní styl každé reprezentace trochu změnit. Hokejbal je relativně mladý sport a stále se vyvíjí. Rok od roku jsou kladeny mnohem větší nároky na fyzickou vybavenost hráčů. Takže turnaj v sudém ročníku byl skvělý nápad. Bohužel světový hokejbal nemá prostředky na to, pořádat turnaje nebo mezistátní zápasy právě se soupeři, se kterými by to bylo užitečné nejvíce. Mám na mysli samozřejmě Kanadu.
Jak se vám zajídala finální fáze příprav, kdy vás trenéři drtili náročnými fyzickými vsuvkami?
Je dobře, že trenéři právě také na fyzičku kladli důraz. Jak jsem zmínil, je to současný trend. Tým na tom byl před dvěma lety dobře, tak se tyto testy noční můrou nestaly… nebo možná až na jednu výjimku… ale přežil jsem to (smích).
Bylo už před turnajem v Ratingenu možné odhadnout, zda je výběr pro mistrovství světa 2007 silnější než ten předchozí?
Na stejnou otázku jsem kladně odpovídal už před samotným šampionátem. Tým byl z větší části delší dobu spolu, a tak se jak herně, tak lidsky mnohem více sladil. I když jsme stáli před nelehkým úkolem, z týmu byla cítit pohoda a zdravé natěšení.
Kostra týmu zůstala stejná jako v Americe. Byla to pro vás výhoda, nebo to nemělo na dění v Německu vliv?
To je jeden z důvodů, proč výběr působil mnohem kompaktněji. Vždy potřebujete nějaké zkušené hráče, kteří vědí, co je čeká.
Z Ameriky jste se vraceli bez medaile. Stanovili jste si pro německý turnaj nějaký konkrétní cíl?
I kdyby to tak nebylo, cíl by byl stejný – boj o medaile a pokusit se urvat tu nejcennější. Neúspěch z Ameriky toto jen umocňoval.
Souboje v Ratingenu pro vás začaly pěkně zhurta. Hned v prvním zápase jste narazili na největšího favorita turnaje Kanadu. S čím jste do zápasu šli?
Byla to pro nás svým způsobem výhoda. Do zápasu, ve kterém neúspěch neznamená konec, se nastupuje uvolněněji. Když se utkáte s nejlepším týmem světa, zjistíte, jak na tom doopravdy jste a jaké mohou být vaše ambice. A proto jsme to brali jako výzvu a šanci.
Kanadě jste byli více než vyrovnaným soupeřem. V polovině utkání jste prohrávali pouze 2:3. Soupeř nakonec díky využitým přesilovkám odskočil až na 2:6. Co vám utkání dalo a co naopak vzalo?
I přes prohru to nebyl úplně marný zápas. Poznali jsme, že se s nimi dá hrát. Pro Kanadu sice turnaj začíná až tak ve čtvrtfinále, ale nemyslím si, že by nás podcenili a hráli vlažně. Opět jsme si potvrdili, že jsou nekompromisní v koncovkách a velice efektivní v přesilovkách. Tento zapas nám podle mě kromě bodů do tabulky, nevzal nic. Nechci říct, že jsme s prohrou počítali, ale chtě nechtě jsme nemohli všechnu naši morálku a psychickou vyrovnanost vsadit na tento zapas.
Druhým soupeřem bylo Portugalsko. Celek, který na minulém šampionátu vyřadil Českou republiku ve čtvrtfinále. Vzpomněl jste si na dva roky starou událost?
Kdo by si nevzpomněl. Na tento zápas jsme nastupovali hodně nažhavení. Výsledek nás do dalších bojů nakopnul. Dobře si pamatuju náladu, když jsme se vraceli autobusem zpět na hotel.
Jako komentář k výhře 6:0 mě napadá jediné slovo. Satisfakce. Vnímali jste to také tak?
Ano. Konečně jsme se dočkali odvety. Výsledek 6:0 je ale pro Portugalce krutý. My jsme hráli dobře a díky tomu, že nám tam něco spadlo a naopak náš gólman nic nepustil, jsme se této satisfakce dočkali.
V posledním střetnutí ve skupině jste jasně přehráli Švýcarsko. Český tým působil velmi suverénním dojmem. V kuloárech se začalo špitat, že by český tým mohl sesadit Kanadu z trůnu. Všimli jste si třeba zvýšeného respektu od ostatních soupeřů?
Skutečně? (smích) Je pravda, že jsme se cítili dobře a po každém zápase jsme se těšili na další. Že by z nás ale soupeři měli větší respekt, to si netroufnu říct.
Během turnaje jste měli jeden volný den. Jakými aktivitami se dá na mistrovství světa trávit čas mezi jednotlivými duely?
Nejen ve volný den, ale po celý pobyt se organizované akce jako „tréninky“, zápasy, porady střídaly s individuální relaxací. Trenéři nám umožnili, aby každý rehabilitoval po svém. Volný den měl více možností, a tak se zorganizoval výlet do města Gelsenkirchen spojený s návštěvou nádherného fotbalového stánku klubu Schalke 04.
Ve čtvrtfinále jste přejeli Indii 8:1 a definitivně dali zapomenout na proklínaný Pittsburgh. Co vlastně prožívá kapitán, který vede do boje národní tým? Navíc v situaci, kdy hokejbalová veřejnost očekává nápravu za předchozí neúspěch.
Já se přiznám, že zas takové napětí před čtvrtfinále jsem necítil. Prostě jsme si věřili. Samozřejmě jsme byli rádi, že osudový zápas je úspěšně za námi, ale naše soustředění se ubíralo k semifinále. Oproti Pittsburghu byl tento zápas lehčí. Hned od začátku bylo vidět, že je to jen na nás, jak to dopadne.
V semifinále čekalo Slovensko. I když východní sousedé byli obhájci stříbrných medailí, byli jste podle současných výsledků mírnými favority vy. Bylo pro vás snazší nastoupit v boji o finále proti známému soupeři?
Slovensko, jako tradičního soupeře, dobře známe, a tak jsme věděli, co nás čeká. Určitě je výhoda vědět, jak se na zápas připravit. V utkání jste sice měli převahu, ale do vedení se dostal soupeř. Obléhání slovenské branky stále neneslo gólové ovoce. Jak se tým s novou situací vyrovnával?
Dosavadní vývoj turnaje nám přál, stříleli jsme poměrně dost gólů. Protože jsme byli proti Slovensku lepším týmem, a přesto dlouho prohrávali, dostali jsme si do mírné střelecké křeče. Přesto jsme nepolevili a věřili v obrat.
Ten přišel ve třetí patnáctiminutovce. Dvě branky vstřelil Michal Chmel, člen čtvrté obranné formace. Bylo to také vyjádření vyrovnanosti a cílevědomosti českého týmu?
Když to přišlo a Michalovi to tam spadlo, už nikdo nevěřil, že to nedotáhneme do vítězného konce. Máte pravdu, že je jedno, jestli to byl hráč ze čtvrté nebo z první lajny, protože tým byl opravdu vyrovnaný a kdokoliv byl schopen gól dát.
Byli jste ve finále. Stříbrnou medaili jste měli jistou. Jak jste vítězství prožívali?
Radost byla obrovská. Možná větší o ten nervózní vývoj. Nemohli jsme se ale radovat dlouho, protože vrcholný zápas nás teprve čekal.
Se stejným soupeřem jako na začátku turnaje, se současným králem hokejbalových kolbišť. Vizitka Kanady byla čistá. Kromě úvodního zadýchání s českým výběrem samá suverénní vítězství. Ptal jsem se jiných, zeptám se i vás. V čem tkví jedinečnost kanadských hráčů a jejich výběru?
Možná se tedy budu opakovat, protože markantní rozdíl je zřejmý. Kromě výborně fyzicky vybavených hráčů, jsou neuvěřitelně efektivní v zakončování. To si žádá výbornou techniku okořeněnou rychlostí, v jaké své akce předvádí. V tom je jejich největší síla.
Kanada vynikala hrou středových hráčů, kteří si chodili pro nahrávky do hloubi vlastní třetiny a pak vysílali ostrá křídla do rychlých brejků. Jakou taktiku proti této hře stanovili trenéři?
Rozbíjet jejich útoky už v začátcích a nečekat na naší modré. S Kanadou jsme hráli po celém hřišti a ve hře pět na pět jsme možná měli o trochu více ze hry. Na co byl kladen veliký důraz, byly fauly. Oni v této herní situaci mají vynikající statistiky, což nám v úvodu turnaje předvedli.
Javorový list bohužel opět zvítězil, tentokrát 5:0. Co o korunovaci staronového šampióna rozhodlo?
Je zbytečné komentovat jejich přesilovky a proměněné šance. Když prohrajete s nulou je jedno, jestli jste pak dostali jeden gól nebo deset. Kdybychom nějaký vstřelili, třeba v samotném úvodu, šance na to rozhodně byly, mohlo to dopadnout jinak. Chybělo nám i trochu toho štěstíčka.
Po finále se množily názory, že česká reprezentace měla na to, aby Kanadu sesadila z pozice nejlepšího světového týmu. Přesto, nekontrastuje proti tomu kanadská výhra 5:0 až příliš ostře?
Snad to nebude znít neskromně, ale je to tak a já tomu věřím. V Ratingenu se sešel opravdu kvalitní tým, který na to měl. Ještě dnes mě to stále mrzí. Chápu, že si někdo řekne, 5:0 jasný průběh, ale kdo to viděl, musí uznat, že názory o sesazení nebyly scestné. Bez gólu se ale vyhrávat nedá.
Co by musel český tým udělat pro to, aby Kanadu porazil a ukončil její vládu na domácím mistrovství světa v Plzni?
Předně se musí dostat nejdříve do bojů o medaile, třeba kanadského finále. Nelze myslet hned na vrchol, ale musí postupovat po krůčcích. Věřím, že náš nároďák na to bude mít. Kanada je velmi silná a dnes si nedokážu představit, že může existovat recept na to, jak ji pravidelně porážet. Jak bylo zmíněno, chybí konfrontace a nikdo neví, co změnili ve svém herním stylu. Dá se ale předpokládat, že stále sází na útok, který své obraně vydatně pomáhá. Slováci s nimi uhráli díky obranému stylu důstojný výsledek 1:2 v Sierre 2003. Já bych ale vsadil na aktivní hru, kterou jsme si v Ratingenu vyzkoušeli a když se k tomu přidá trocha štěstí a nějaká naše střela skončí v brance, máme šance veliké. Doufám, že se v Plzni kromě kvalitního výběru sejde mnoho diváků, kteří se stanou oním pověstným šestým hráčem. Přeji všem klukům a celému realizačnímu týmu, aby je nepotkala žádná nemoc či zranění a naopak, aby se potkali s formou, která je povede na cestě za zlatem!
18.6. | Soupisky
Zveřejnili jsme soupisky s detailními informacemi.
14.6. | Fotogalerie
V sekci Fanoušci - Fotogalerie naleznete aktuální fotografie z turnaje.
12.6. | Magazín o MS
Na webu si nyní můžete na obrázcích prohlédnout kompletní obsah oficiálního programu MS. Naleznete jen též v sekci Info o turnaji > Program MS.
2.2. | Rozhovor s Leošem Rakem
Na serveru plzen.cz si můžete přečíst rozhovor s trenérem reprezentace Leošem Rakem.
Domenic di GironimoZávěrečný blog: Shrnutí (23.6.)
Jan DonauschachtlBlog mistra světa: „My jsme mistři, no a co?“ znělo Plzní (22.6.)
Kateřina BogliováHurá! Cíl splněn, medaili máme! (23.6.)